Nechte se provést tématem digitální wellbeing. Chápat jej můžete jako udržování zdravé rovnováhy mezi používáním digitálních technologií a osobní pohodou. Pokud se ponoříte hlouběji do naší knihovny, lépe pochopíte, jak a proč tráví generace Z tolik času online. Nabídneme vám sadu doporučení, jak lze s digitálním časem aktivně pracovat. Díky speciálně připraveným aktivitám pak získáte inspiraci, jak digi čas pozitivně ovlivňovat. U dětí, teenagerů, ale nakonec i u vás samotných...
Digitální wellbeing je vědomé užívání digitálních technologií, například sociálních sítí, s ohledem na vlastní životní pohodu, fyzické i psychické zdraví a celkovou spokojenost. Digitální wellbeing je nepostradatelná kompetence pro život v 21. století.
Délka času stráveného před obrazovkou (tzv. digi čas) sice může poukázat na potenciální problém. Nicméně zdravá míra užívání digitálních technologií není definována pouze digi časem, ale především doprovodnými symptomy a jevy.
O problematickém používání digitálních technologií mluvíme až v okamžiku, kdy užívání sociálních sítí či hraní počítačových her (gaming) negativně ovlivňují další aspekty života, jakými jsou spánek, koníčky, plnění školních či jiných povinností a vztahy s okolím.
Někdy se jim říká digitální domorodci či kmen dotykových obrazovek, po světě chodí od roku 1996. Do digitálního světa se narodili a vnímají ho jako absolutně běžnou součást svého každodenního života. Nechápou, proč by se měl svět dělit na offline a online, protože žádné jasně definované hranice neexistují. Nemají srovnání života před a po, což vytváří komunikační bariéru se starší generací. Ti, kdo zažili analogový offline svět, často nerozumí jejich „ponoření“ do digitálních technologiích a novému trendu trávení volného času.
Pojďte společně nahlédnout, jak být mladé generaci průvodcem digitálním wellbeingem. Rozvíjet kompetence, které budou mladé lidi chránit před riziky a pomohou jim umocnit pozitiva digitálního světa. Mezigenerační porozumění podpoří respektující komunikace, aktivní naslouchání, zájem o propojování světů, ale hlavně oboustranný proces učení.
Hledejte s žáky cestu k jejich vlastnímu digitálnímu wellbeingu – ten může být u každého školáka velmi individuální. Pokuste se proto lépe pochopit svět, jak jej vnímají děti ve vaší třídě, jaké jsou jejich potřeby, obavy, přání… Pomůžeme vám zaměřit se především na:
Od digitálních technologií není třeba detoxikovat život, je třeba s nimi budovat zdravý vztah. Způsob jejich užívání je odrazem celkového wellbeingu člověka, a proto je důležité pečovat o všechny jeho složky. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti, které mají problémové vztahy s blízkou osobou a narušené vnímání sebehodnoty.
Doporučujeme se v rámci prevence nadměrného užívání sociálních sítí a s nimi souvisejících dopadů zaměřit na oblast sebepoznání, na hledání vlastní identity a na rozvoj silných stránek. Uvědomění si vlastní jedinečnosti snižuje potřebu srovnávání. Zkuste společně přijít na to, jak sociální sítě fungují a podporujte u žáků vnímání vlastního digitálního wellbeingu. Velký přínos bude mít také podpora neformálních diskusí s dívkami na téma kamarádství, menstruace, tělo a vzhled, láska, intimita a ženství.
Učitelé a rodiče adolescentů se často ptají, jak odlišit normální užívání sociálních sítí a digitálních médií od potenciálně nebezpečného. Tuto hranici dle naší studie definují doprovodné symptomy a jevy, nikoliv délka času stráveného před obrazovkami. Nebo ještě jinak řečeno – délka času stráveného před obrazovkou může poukázat na potenciální problém. Ten ale vzniká až v okamžiku, kdy užívání sociálních sítí negativně ovlivňuje další aspekty života, jakými jsou spánek, koníčky, plnění školních či jiných povinností, vztahy s okolím, především s rodiči a vrstevníky.
Zaměřte se s žáky na rozvoj seberegulace a zvládání emocí jako na klíčové dovednosti s preventivním efektem. Co se v ideálním případě stane? Děti budou schopné za doprovodu učitele odložit telefon nebo vypnout počítač a zvládnou i případné silné (negativní i pozitivní) emoce, které po ukončení hraní prožívají. S dětmi se na gaming podívejte i v dalších souvislostech: Jaký vliv má konzumace energetických nápojů na zdraví? Existuje vztah mezi gamingem a nadváhou či obezitou? A co gaming a pohybové aktivity?
Jako problematické chování se může jevit i blahodárný stav flow, který hráči při hře zažívají. Stav flow je moment absolutního soustředění, při kterém člověk „ztrácí sám sebe" a je plně ponořen do aktivity. Je pro něj typická silná koncentrace, splynutí vědomí s činností („Já jsem činnost“), změny ve vnímání času, vlastního těla, potlačení hladu a žízně. Po dokončení přichází slastné pocity. Lidé zažívající pravidelně flow ve svém životě (nejen ve vztahu k hraní) jsou výkonní a obecně spokojení.
Riziko rozvoje problematického hraní her zvyšují hry, v rámci kterých jsou hráčům dostupné rychlé odměny za malou námahu (jinými slovy velká dávka hormonu štěstí/neurotransmiteru tzv. dopaminu za malé úsilí – to je z pohledu rizikového chování velmi nebezpečné). Mezi takový typ odměny patří např. placené loot boxy, což jsou „virtuální kupony“, díky kterým hráč může během hry získat např. nejrůznější limitované vybavení, vlastnosti či dosáhnout rychleji vyšší úrovně hry.
Hráč předem neví, co si v loot boxu kupuje, a kvůli tomu, že jednorázově zaplatí relativně malou částku, je ochoten opakovaně nakupovat, než dostane to, co si přeje. V konečném součtu mohou tyto tzv. mikrotransakce vyrůst do vysokých částek (několik tisíc za měsíc). Jedná se o stejný princip jako u hracích automatů. Proto je důležité, aby dospělí byli dětem při hraní průvodci, rozvíjeli jejich kritické myšlení a vysvětlovali praktiky obchodníků. Stačí jen v tom děti nenechat samotné.
Existuje mnoho studií, které zkoumaly vliv hraní na agresivitu. A průřezově se ukazuje, že posílení agresivity vlivem her je velmi malý nebo žádný. Spíše je to naopak – lidé se sklony k agresivitě vyhledávají agresivní typ her.
Pracujte na bezpečném a přátelském klimatu třídy. Rozvíjejte sociální dovednosti, respektující komunikaci, důvěru a empatii (aktivně naslouchat, dělit se, pomáhat, soucítit a spolupracovat…). Věnujte se tématu digitální bezpečnosti, zaměřte se na něj třeba v některé z třídnických hodin, sdílejte novinky z oblasti digitálního wellbeingu. Vědí děti, na koho se obrátit v případě, že se setkají s nějakou formou ohrožení v rámci digitálního světa, jako jsou kyberšikana, sexting či hacking?
Z výzkumů vyplývá, že online komunikace bývá často používána především k prohlubování přátelských vztahů z offline prostředí. I přesto je klíčové chovat se bezpečně a určitý druh informací v digitálním prostředí nikdy nesdílet. U virtuálního kamarádství se může brzy objevit dojem, že daného člověka dobře známe. Díky společnému prožitku, zájmu, sledování aktivit, sdílení fotek a videí je proces spřátelení velmi rychlý. Důležité je mít vždy na paměti, že se stoprocentní jistotou nikdy nemůžeme říct, zda je virtuální kamarád opravdu ten, za koho se vydává.
Mluvte se svými žáky otevřeně o jejich digi čase a staňte se průvodcem v hledání zdravých forem dopaminového sycení.
Právě podobně kladené otázky mohou mít preventivní účinek. Naučte žáky vnímat hranici, kdy už je tělo zahlceno digi podněty a potřebuje změnu – spánek, pohyb, fyzický kontakt či vědomý pobyt v přírodě.
Nuda je třeba? Chytání lelků, čas nicnedělání, je důležitou protiváhou činností vyžadujících aktivitu, včetně aktivit v digi prostoru. I mozek se potřebuje na chvíli zastavit, jen tak být. Z klidu a ticha pak mohou přijít nové nápady a kreativita.
Mluvte se svými žáky o fyzickém těle. Upřímně a bez zábran. A ukažte jim možnosti, jak o tělo pečovat – pohybem, stravou, kvalitním spánkem, ale i uvolněním a spojením těla s přírodou. Chtěli byste do výuky zařadit jednoduché cvičení na zvědomění vlastního těla? Pokračujte do sekce s aktivitami!
Bez předklonu v krční páteři, protože (jak ukazuje obrázek) přetížení krční páteře bývá obrovské! Mobil je vhodné vsedě držet v úrovni očí, ve stoje tak, aby se hlava nepředkláněla. Lokty opřít o žebra nebo hrudník. Mobil by měl být ve stejné vzdálenosti jako kniha, cca 30 cm od očí.
Zůstat v pravidelném kontaktu se svým tělem. To je velmi důležitá součást rozvoje digitálního wellbeingu. Věnovat tělu v průběhu dne pozornost, zastavit se a uvědomit si, jestli mé tělo něco nepotřebuje jinak (tzv. bodyfullness).
Pomoci může například:
Krátké zastavení a naladění na potřeby těla pomáhá regulovat napětí v nervovém systému (např. doznívající emoce ze hry nebo chatu s kamarády) a vrací pozornost zpátky do vlastního těla. Je dobré nezapomínat, že vrozenou potřebou je pohyb, který je zároveň jednoduchý nástroj, nejen pro snížení napětí v těle, ale také pro posílení kardiovaskulárního systému a rozvoj pohybového aparátu WHO doporučuje dětem pravidelný pohyb každý den alespoň 60 minut (ve střední až intenzivní úrovni zatížení, hlavně aerobní aktivity). Zregulovaný nervový systém je pak schopný vidět širší souvislosti a hledat řešení, učit se, být v sociální interakci, vnímat své vlastní potřeby.
