Sociálně-emoční kompetence představují soubor dovedností a schopností, které umožňují jedincům efektivně rozpoznávat, chápat a regulovat své vlastní emoce, stejně jako emoce druhých, a úspěšně se zapojovat do sociálních interakcí.

Tyto kompetence jsou klíčové pro navazování a udržování pozitivních vztahů, empatii, zodpovědné rozhodování a celkovou životní spokojenost.

5 hlavních oblastí:

• Sebeuvědomění: Schopnost rozpoznat vlastní emoce a uvědomovat si jejich vliv na vlastní chování.
• Seberegulace: Schopnost regulovat vlastní emoce, myšlenky a chování, zvládat stres, kontrolovat impulzy a usilovat o dosažení osobních a akademických cílů.
• Sociální uvědomění: Schopnost vcítit se do pocitů druhých, porozumět sociálním a etickým normám chování a ocenit různé perspektivy.
• Schopnost navazovat vztahy: Dovednost navazovat a udržovat zdravé a obohacující vztahy s různými jedinci a skupinami, což zahrnuje efektivní komunikaci, aktivní naslouchání, spolupráci, řešení konfliktů a hledání pomoci, když je to potřeba.
• Zodpovědné rozhodování: Schopnost činit konstruktivní a respektující rozhodnutí týkající se osobního chování a sociálních interakcí na základě etických standardů, bezpečnostních obav a sociálních norem.

Implementace programů sociálně-emočního učení (SEL) ve školách napomáhá studentům osvojit si tyto dovednosti, což přispívá k vytvoření pozitivního školního klimatu a celkovému zlepšení výsledků vzdělávacího procesu.